lokalita: Itálie, oblast Dolomity, severozápaně od jezera Lago Garda, východně od Madonny di Campiglio (Dolomity Brenta)
parkování: u horského městečka Madonna, na parkovišti cca 1km od spodní stanice lanovky. Nutno přejet přes horské sedlo.
nástup: po turistické cestě nebo lanovkou až na Riffugio u sedla passo del Grosté 2400 m n m. Dále po turistické cestě č. 305.
via ferrata: Trasa prochází masivem pohoří Brenta. Feratová stezka Via belle Bocchete je pro mnohé turisty feraťáky top. Pro mě také. I knižní průvodci se shodují v jedinečnosti a velkoleposti této cesty. Nebudete viset na ocelovém laně, ale projdete pohořím s fantastickými scenériemi. Uvidíme nekonečné věže a sloupy i hlubiny pod sebou. Půjdete po skalnatých chodnících a lávkách vytesaných do skály, ale také po kamenitých návrších, žebřících i zbytcích sněhu. Ferata je v průvodcích rozdělena na tři části z nichž je nejkrásnější Bocchete centrali. Celá cesta vyžaduje vytrvalost, stabilní počasí a jistý krok. V několika místech se dotkneme výškové hranice 3.000 m n m. Proto je dobré mít s sebou oblečení do vysokých hor, včetně pláštěnky. Bouřky přicházejí rychle. Vřele doporučuji si objednat nocleh na chatě předem. Chaty totiž v sezóně bývají plné a poutník je večer znaven. Pro malé děti cesta není vhodná. (2 dny)
sestup: Cesty dolů vedou po turistických značkách a záleží kterou si zvolíme. (3-4 hodiny)
celkový čas: min 2 dny
obtížnost: ferata středně těžká B + částečně vysokohorský terén
převýšení: jako na hřebení Dolomit :-)
jištění: dobré
Překlad čtyřdenního putování Brentou:
První den vyjedete lanovkou až na Passo del Grosté, odkud se dostanete ke vstupu do Sentiero Alfredo Benini na úpatí Cima Grosté za hodinu. Pokračujte východním směrem k Cima Falkner na sluncem zalité a stále se zužující pásmo Cima Sella. Poté budete strmě klesat přes bezpočet žebříků směrem na Bocca di Tuckett. Na spodním konci uvidíte útulnou chatu stejného jména, na které přespíte.
Druhý den vás očekává další putování mezi horskými věžemi. Vyšplhejte zpátky na Bocca di Tuckett a pokračujte po hlavním hřebeni Brenty na Sentiero Bocchette. Projdete fantastické výstupy nahoru i dolů přes exponovaných stezky jižním směrem až k chatě Rifugio Alimonta. Cestu můžeme prodloužit i extrémně strmými žebříky, na vrcholy Scala degli Amici a Scala degli Die (žebřík bohů). Nebo můžeme vystoupat do výšky 3150 m na Cima di Brenta, ale toto je doporučováno pouze pro zkušený horolezce.
Třetího dne to pokračuje po slavné feratě Via delle Bocchette Centrale přímo do srdce pohoří Brenta s impozantním vrcholem Campanile Basso. Pěšina vede často po úzkých, ale velmi snadno dosažitelných kamených římsách, které jsou rovné jako pravítko. Tam uvidíte, co je to správná vertikála.
V poslední den je na programu Sentiero Brentari a Sentiero dell'Ideale. Obě patří mezi nejstarší Brentasteigen a představují poslední část pohoří Brenta Jsou charakteristické především dvěma ledovci. Průchod přes Ledovec d'Ambiez a na začátku stoupání na Bocca d'Ambiez patří k nejtěžším pasážím celého Bocchette. Před sestoupením na ledovec mohou zkušení horolezci vylézt na nejvyšší Brentagipfel, Cima Tosa, 3173 m, ale musí překonat strmý krb ve 2. obtížnosti na výstupu a sestupu. Varianta Ferrata Ettore Castiglione je dobrou volbou pro ty, kteří milují železné železné žebříky. Obě varianty se setkávají v Rifugio XII Apostoli, kde můžete oslavit úspěšné překročení Brenty s legračními hosty a další den na scénickém, ale dlouhém návratu.
Sentiero Alfredo Benini - 1. den
Sentiero Bocchette Alte - den 2 (den 1 a 2 lze dát dohromady dobře.)
Via delle Bocchette Centrale - den 3
Sentiero Brentari / Sentiero dell'Ideale - den 4
mapa:
